Přiznávám, byl jsem k tomuto komiksu lehce skeptický. Jednak nejsem skalním fanouškem studia Ghibli (byť všechny filmy, co jsem viděl, se mi opravdu líbily) a přeci jen, starší komiksy (Naušika už má přes 40 let od doby, kdy začala vycházet) se mi často hůře čtou. No, dopadlo to přesně, jako s filmy studia Ghibli – je to pecka!
Nutno říct, že mě nalomila už základní zápletka, kterou komiks láká – přeneseme se do postapokalyptického světa, který před tisícem let technologicky vyspělé lidstvo takřka celý zničilo. V něm nyní přežívají větší či menší státy lidí ve směsici středověku a občasných vyspělejších technologií. A hlavně je tu Zhoubné moře, prales jehož jedovaté výpary a výtrusy vás dokáží spolehlivě zabít.
V tomto světě se mladá Naušika, dcera vládce Větrného údolí, zaplétá do mocenské hry, jejíž hráči nemají slitování. A zároveň sama pátrá po mnohem důležitějším tajemství – pravdě o Zhoubném moři, jeho obyvatelích a budoucnosti světa.
Naušika z Větrného údolí patří mezi ty vzácné komiksy, které mají nejen pobavit, ale nesou i silné poselství, v tomto případě o střetu člověka s přírodou. Ani jedno přitom minimálně v prvním díle série vyloženě nepřebíjí to druhé. Naopak, obojí se doplňuje a navzájem posiluje. Díky tomu je Naušika z Větrného údolí komiksem, které má i po 40 letech opravdovou sílu. A po právu patří mezi to nejlepší, co ve světovém komiksu vyšlo.
Běžná sekce: