Goon je na českém komiksovém trhu jako zjevení. První díl se na něj přiřítil s razancí vichřice, která si nebrala s ničím servítky. A získal si tím řadu fanoušků. Druhý díl je trochu umírněnější – a ještě lepší než ten první.
Mé vražedné dětství své čtenáře přenese do příběhů zejména Goonova mládí. Dozvíme se odpovědi na některé otázky nastíněné v první knize - třeba jak to bylo s mafiánským bossem Labraziem a jak si Goon získal takový respekt mezi občany města (když pomineme jeho neklidné pěsti).
I druhá kniha Goonových dobrodružství je vlastně souborem vzájemně spíše nesouvisejících příběhů. Jak už bylo zmíněno, část míří do Goonova dětství, ale nepřijdete ani o několik těch, ve kterých už je hlavní hrdina dávno široko známým postrachem/ochráncem okolí.
Co se týče “doplňkového materiálu” k jednotlivým příběhům, tak tentokrát originální reklamy, které neměly jakýchkoli zábran, střídá zase něco jiného. Prozrazovat, co přesně, by asi zkazilo překvapení, takže snad jen nastíníme, že půjde o další vydařené parodie různých součástí (nejen) amerického kulturního života.
O rvačky ani tentokrát není nouze a černým či morbidním humorem Eric Powell snad ani šetřit neumí. Prostě na vás čeká vše, co jste si oblíbili na první knize a něco navíc. Tak na co čekáte? Tahle kniha je bomba a taky pár kulek a pořádných ran mezi oči motajícím se zombie.
Více o komiksu najdete na stránkách jeho českého vydavatele Comics Centrum.
Běžná sekce: