Na Divokém Západě Luckyho Lucka není větších gaunerů, než je čtveřice bratří Daltonových. A tihle oblíbení protivníci bdělého strážce pořádku budou jeho protivníky i v tomto díle. Tedy, ne tak docela…
Celá zápletka se totiž točí kolem revolučního legislativního záměru. Jelikož věznění lupičů zjevně nevede k jejich nápravě, přijdou moudré hlavy ve Washingtonu s nápadem, že je třeba dát vězňům opravdovou šanci a na měsíc je pustit z basy. A kdo se osvědčí, bude kompletně osvobozen. No a na kom jiném to otestovat než právě na bratřích Daltonech.
Takhle jednoduchá zápletka pak samozřejmě vede k řadě paradoxních situací. Ovšem spíše než na jednotlivých dílčích vtipech, které jsou obvykle tahouny v komiksech pod taktovou Reného Goscinnyho, staví Jak se Daltonovi polepšili na poněkud hlubších paradoxech. Třeba na tom, jak je těžké žít spořádané, když máte renomé lupiče. A pokud máte tenhle styl jemnějšího humoru v oblibě, tady si ho užijete dost.
Jen je škoda, že ho zároveň nedoprovází dostatek oněch zmiňovaných drobných vtípků. I ty v komiksu najdete, ale jsou trochu roztříštěné a často i trochu křečovité. A to je škoda, protože dohromady by z toho byl parádní komiks. Takto Jak se Daltonovi polepšili potěší fanoušky Lucky Luka (anebo Reného Goscinnyho), ale úplně nenadchnou.
Běžná sekce: