Maus

Možná jste už o tomhle komiksu slyšeli, možná jste někde viděli obrázek z něj, pokud jste ho ale nečetli, nic vás na tenhle okamžik nedokáže připravit. Surový a děsivě realistický, takový je příběh o holokaustu vykreslený Artem Spiegelmanem, příběh, jenž je vzpomínkami jeho otce. A je to zároveň i zpověď a výpověď o hrůzách, které pronásledují své oběti až do konce jejich života. A není divu, že tak Maus, kreslený mezi lety 1978 až 1991, obdržel například Pulitzerovu cenu.

Příběh se odvíjí ve dvou liniích, v jedné hovoří Art Spiegelman se svým otcem o jeho vzpomínkách a v druhé se právě tyto vzpomínky zhmotňují. Vše v jednoduchých úsečných scénách, obraných až na surovou dřeň. Je to příběh jednoho polského Žida z bohatých poměrů a jeho ženy. O hrůzách, které prožil, a o tom, jak se s nimi vyrovnal či nevyrovnal.

Ale není to jen jednostranná výpověď a obvinění. I mezi lidskými bestiemi, a to zdaleka nejde jen o Němce, se najdou dobří lidé a naopak mezi těmi, kteří vypadají jako dobří, pak zrádci. Sám Art Spiegelman si uvědomuje, jak jeho otec v některých scénách jedná a je až zhrozen, jak moc to připomíná onu rasistickou karikaturu Žida. Ale právě v tom tkví síla této knihy, v příběhu o šedivé realitě, kde není ani čisté zlo, ani čisté dobro.

Stejně jako obsahem se Maus proslavil formou. Černobílá kresba jen doplňuje jednoduše načrtnutá antropomorfní zvířata reprezentující jednotlivé národy – Američany jako psy, Židy jako myši a Němce jako kočky.

Pokud přijmete komiks nejen jako prostředek zábavy, ale i vrcholně uměleckou formu, pak by vás Maus neměl minout. Vypráví totiž velmi věrně o hrůzách, kterými si Země prošla, ale nehraje si na dílo, které vám ukazuje cestu a nachází viníky. Ne, Maus je jen výpovědí o nočních můrách, které nabyly reálné podoby.