Relic: Spojení Talismanu a Warhammeru 40.000

Nová deskovka Relic by mohla být učebnicovým příkladem, jak vydat hru, jejíž úspěch bude z velké části zaručen. Fantasy Flight Games, kteří mají na svědomí mimo jiné Arkham Horor nebo Battlestar Galactica Board Game, využili prověřeného a mnohými hráči milovaného herního systému, který spojili s neméně populárním světem.

Balení hryNa velké svatbě se sešel v roli ženicha legendární Talisman, jemuž tvůrci za manželku vybrali temný sci-fi svět Warhammeru 40.000, za nímž v roli kmotra stojí britský figurkový moloch Games Workshop. Potomkem této svatby je nová desková hra Relic. Od obou rodičů si bere to nejlepší a společně vytváří svižnou a jednoduchou zábavu pro dva až čtyři hráče.

Při otevření krabice bezesporu zaujme po grafické stránce nádherně vyvedený plán. Ve světě Warhammeru 40k totiž s entuziasmem sobě vlastním řádí démoni, kteří hýří všemi barvami. Už jenom psychedelické vyvedení warpových bouří potěší oko hráčů. Nesmí chybět ani několik vesmírných lodí a párek mutantů.

 

Rovnou do světa nekončící války

Hra začíná jednoduše. Hráči si vylosují dvě postavy, jednu vyberou, a pokud nezemřou, zůstane jim až do konce hry. Aktuální schopnosti a úroveň postavy zobrazuje rafinovaný ukazatel z tvrdého kartonu, který pasuje na kartičku postavy. Na ní jsou uvedeny speciální schopnosti každého avatara a základní herní atributy. Pro hru jsou potřebné tři – síla, vůle a hbitost. Zbývající jsou životy.

Herní mechanismy ve své jednoduchosti umožňují hýbat všemi čtyřmi položkami nahoru a dolů bez skrupulí. Řekne-li se: "Dostaneš 4 životy," hráč není omezen počátečním limitem, ale například z původních čtyř má rázem osm. Maximální výše všech atributů je však dvanáct a dál prostě jít nelze. Relic se tak odlišuje od Talismanu, kde šlo hrabat dál a dál. Takhle sice postavy jsou silné, ale nejde z nich vybudovat neporazitelného zabijáka. Jen částečně.

Postavy bojují příběhově na straně "těch hodných", takže na sebe nemohou útočit. Na druhou stranu spolu prakticky nijak nespolupracují, takže jedou více méně každý sám za sebe. Ve hře se najde jen pár momentů, kdy by hráč ovlivnil druhého a například mu sebral předmět. Každopádně to jde.

Obdélníkový herní plán je rozdělený do tří částí. Vnější okruh představuje rozběhovou dráhu pro začínající postavy. Prostřední, logicky mnohem kratší část, představuje už větší výzvu. A v samotném středu začíná pravé peklo. Zde už se figurky hráčů pohybují pouze o jedno políčko, aby si naplno vychutnali každou zkoušku, která má prověřit, zda je postava výhry hodna.

Herní plán

Hrozba na každém kroku

Herní plán se dělí na jednotlivá políčka, která mají svůj název vycházející s příběhového pozadí Warhammeru 40k. Hráč táhne příslušný počet a barvu karet hrozeb, a to podle počtu pečetí, které tak indikují nebezpečnost lokace. Barvy jsou v tomto ohledu významné. V červených hrozbách se skrývají povětšinou přisluhovači boha krve a násilí Khorna nebo hordy divokých orků, se kterými postava bojuje silou.

V případě modrých karet je třeba použít mysl, kterou prověřuje například broukoidní rasa Tyranidů, kteří tráví čas požíráním světů v celé galaxii. Posledním atributem postav – vychytralostí/hbitostí (záleží na tom, jak si jej přeložíte) bojuje hráč se žlutými kartami, a tedy převážně rasou sci-fi elfů – eldarů.

Postava s ukazatelem vlastností

Boje probíhají maximálně jednoduchým způsobem. Hráč hodí kostku za sebe, jeho kolega po levici za protivníka. Sečtou se porovnávané hodnoty s čísly na kostkách, a kdo má víc, vyhrál. Jenže, aby to nebylo jen o házení kostkou a i slaboučký soupeř měl šanci na vítězství, autoři hry zavedli takzvanou explodující šestku. Ta přidá další hod kostkou, a je-li tam šestka, tak znovu a znovu, až se najednou z malého bandity se silou jedna stane pětatřicítkový bijec, který zašlápne do země i mocného inkvizitora. Kostky vždy byly a budou o náhodě.

Hod kostkou ale mohou hráči částečně ovlivnit. Jedním z herních mechanismů jsou takzvané Power karty, které mají dvě využití. Buď hráč využije jejich text, anebo číselnou hodnotu, kterou nahradí hod kostkou. Právě Power karty jsou důležitým nástrojem hráčů k plánování. Mohou pomoci v klíčových hodech, které postava musí vyhrát, může jejich prostřednictvím dojít na kýžené políčko a podobně. Počet Power karet, které postava může vlastnit, je však striktně omezený, ale postupem času se může zvýšit.

 

Postavy mají vždy co na práci

Barvy pečetí na herním plánu částečně předurčují, jaký typ nepřítele se zde statisticky nejčastěji může vyskytnout. S tím by měli hráči počítat pro plnění misí, které jsou pro vítězství nezbytné.

Mise jako takové jsou základním motivátorem postav chodit cíleně po herním plánu. Tím se autoři Relicu vyhnuli občasnému bloudění postav bez cíle a tupému vybíjení monster, která přišla pod ruku. Mise plní všichni hráči: musí zabít určitý typ monstra, musí skončit na stejném políčku jako jiná postava a podobně. I na první pohled triviální úkol se může změnit v půlhodinový zoufalý boj a je už na samotných hráčích a jejich strategii, zda aktuální misi neopustí a raději si nevezmou nový úkol.

Mise

Tři splněné mise může hráč vyměnit za kartu relikvie, která je pro vítězství klíčová. Jednak slouží jako vstupenka do vnitřního herního prostoru a jednak hráči významně pomáhá. Například mu přidá schopnost, že nemusí využít všechny body svého pohybu. A zrovna takto relikvie je přímo dokonalá v počátcích hry.

Aby hráč postavou po plánu pohnul, hodí kostkou a jako v Člověče nezlob se popojde o příslušný počet polí. Tuto herní mechaniku budou hráči patrně proklínat ze všeho nejvíc, protože mnohokrát začne Relic připomínat právě Člověče, když postavy skáčou sem tam přes vytoužené políčko, na kterém například splní misi, a nemohou se trefit ani za zlaté prase. Pohyb podle hodu kostkou je hodně náhodný, a proto také část vybavení a přátel, které může postava mít, ovlivňují pohyb a hráči je budou vítat radostnými výkřiky.

Postavy

Jednotlivé postavy vychází přímo z figurkové hry a na herní ploše je reprezentují busty vyrobené ze vskutku masivního kusu plastu. Detaily jednotlivých modelů jsou velmi jemné a šedý povrch svádí majitele hry, aby busty namaloval. Tím trochu Relic připomíná figurkový Warhammer, ve kterém je také třeba figurky namalovat.

 

Ten umí to a ten zas tohle

Schopnosti postav se různí. Kapitán vesmírných mariňáků je drsný bijec, zatímco jeho kolega psyker naopak machr na boj vůli. Každá postava má několik schopností – například komisař může popravit spojence, aby si pomohl v hodu kostkou na boj či na test. Zároveň se postavám liší také množství vybavení, jaké mohou nést, což velice ovlivňuje hru. Omezení vybavení je totiž neměnné do konce hry, takže hráči budou muset opravdu pečlivě vybírat, co si nechají a co ne.

Karty postav

Na druhou stranu, většina předmětů má jen omezené použití, a to nejčastěji dvakrát. Pak pistoli dojdou náboje, energetickému šítu baterie a předmět se sám vyřadí. Pro hráče to přináší zajímavý prvek do hry. Už není možné najít silný předmět a rázem se stát rovnou aspirantem na vítězství. Což hře jenom pomáhá.

Lahůdkou a Pandořinou skříňkou v jednom jsou karty korupce, které hráči mohou velice ublížit, ale i pomoci. Nejistota a strach z možných následků dělají z rozhodování vzrušující záležitost.

Pravidla a herní mechanismy Relicu jsou maximálně přehledná a jasně daná. Hráči, kteří mají zkušenosti s firmou Games Workshop a jejími občas nevysvětlitelnými pravidly, budou mírně řečeno překvapeni, jak jasná jsou pravidla, která nesou hlavičku tohoto výrobce. Tvůrci Relicu skutečně vše podřídili jednoduchosti. Postava přijde, bojuje, dostane bonus, může hrát další.

Relic není složitou hrou, nevyžaduje spolupráci, ani přílišné myšlení. Tvůrci hru podřídili maximálně srozumitelnosti a hratelnosti. Dohromady tak je tato deskovka zábavná a příjemně se u ní tráví čas, když člověk potřebuje vypnout. Lehce omezující může být počet hráčů.

Hru si užijí i ti, kteří do této doby neměli se světem Warhammeru 40.000 žádné zkušenosti. Pro ně sice na kartách nebudou vykukovat staří známí a nebudou prožívat tolik radosti z pobíjení prastarých nepřátel lidstva, ale hru si užijí tak jako tak. Stejné reálie jako populární figurková hra je přidanou hodnotou pro její hráče, kteří uvidí stejný svět z jiné perspektivy a mohou do něj zasáhnout.

I když je Relic zatím pouze v angličtině, hru lze doporučit jak začátečníkům, tak pokročilým, kteří si ji vychutnají stejně tak. Nová deskovka tak vytěžila z Talismanu i Warhammeru 40k maximum a se ctí zkombinovala tyto dva produkty dohromady.

 

Obrázky pocházejí z webu výrobce hry Fantasy Flight Games věnovaného hře.