Mezi komiksovými sériemi navazujícími na známé knihy a počítačové hry patří Zaklínač mezi ty nejlepší na tuzemském trhu. Grafická stránka komiksové série je povedená, ale nad průměr ho táhnou zejména jednotlivé příběhové scénáře. Zejména to, že jsou málokdy úplně černobílé.
A nejinak je tomu i v díle Divoká zvířata. I tady stačí chvilka, aby se situace dokázala zvrhnout. A přes veškerý Geraltův um to obvykle znamená, že se zvrtne ke vší jeho smůle v jeho neprospěch. Zaklínače ani tady osud nešetří, byť ten rány protivníků snáší s ledovým klidem.
I další zápletka Divokých zvířat patří mezi ty u Zaklínače klasické: máme dvě svářící se strany, jednou z nich jsou bezohlední a zdegenerovaní feudální vládci, druhou je menšina, která je vůči nim v odboji. A to odboji někdy tak nemilosrdném, že si nezavdá se svými protivníky. Právě tato určitá šablonovitost je nejslabší stránkou Divokých zvířat. Příběh sám je zábavný a napínavý. Ale pokud jste četli předchozí díly, bude vám dost možná vzadu v hlavě znít myšlenka, zda už tento příběh odněkud neznáte.
Aby nebyla mýlka: Výše uvedené neznamená, že by byla Divoká zvířata nepovedeným komiksem. Skutečně platí, že mají stejně jako zbytek série slušnou grafickou stránku a zajímavý příběh. Jenže i ty nejzajímavější motivy se mohou trochu vyčerpat. Pokud však nemáte předchozí díly Zaklínače nedávno načtené, budete se královsky bavit.
Běžná sekce: