Válka se Šeptači je tady. Napětí, které postupně gradovalo v posledních několika dílech, dosáhlo svého vrcholu. A Robert Kirkman čtenáře, ale ani postavy, v dvacátém sedmém dílu série rozhodně nešetří.
Bez dalšího prozrazování děje můžeme slíbit, že tentokrát se bude dít hodně věcí. A o větší či menší překvapení nebude nouze. Akci střídají poklidnější scény z jednotlivých osad, které se více či méně chystají na zatím největší střetnutí série. Protože ty tam jsou malé skupiny oživlých mrtvol, tentokrát jich potáhnou davy.
Pokud by bylo Válce šeptem co vytknout, byla by to pravděpodobně někdy až překotná snaha zmapovat celou situaci v jednotlivých osadách. Pozorný čtenář zřejmě dokáže identifikovat většinu postav, které se v tomto dílu alespoň na jedno či dvě okénka mihnou. Ale i tak přeskakování z jednoho místa na druhé působí spíš zkratkovitě, než že by budovalo další napětí.
Na druhou stranu, s vrcholící válkou si série zvládá otevírat i dvířka k dalším zápletkám. Některé postavy prošly vývojem, a přestože jsou figurky na šachovnici zdánlivě podobné, není pochyb, že partie, kterou rozehrají v dalších dílech, bude úplně jiná. Čekání na další díl tak bude pro fanoušky stejně mučivé jako dříve.
Jak je dobrým zvykem celé série, i nejnovější díl (v českém překladu), přichází pořádnou porcí komiksové zábavy. A Robertu Kirkmanovi rozhodně slouží k dobru, že Živí mrtví i takřka po třiceti dílech mají pořád čím překvapit, zatímco si stále drží svoji kvalitu.
Běžná sekce: