Po sedmém díle se zdálo, že je s našimi hrdiny konec. Na scénu se vrátil Guvernér - a to ve skutečně velkolepém stylu. Naděje ale umírá jako poslední. A co se zdá jako nevyhnutelná zkáza, se může obrátit v naději. Nebo ne?
Jak už je zvykem, Živí mrtví nešetří překvapeními – někdy znamenajícími novou šanci, někdy hatící zdánlivě klidnou situaci. Jediné, co je jisté, je fakt, že nic není jisté.
Tak či tak, Zrozeni k utrpení jsou zlomem v sérii. Koncem jednoho velkého příběhového oblouku točícího se kolem útočiště ve vězení. Jak to dopadne? No, přečtěte si sami.
Osmička Živých mrtvých rozhodně patří k těm nejakčnějším dílům v celé sérii. Prakticky v ní nenajdete víc než pár stránek oddechu před opětovným rozbouřením dění. A to přitom scény ve Zrozeni k utrpení patří k těm nejepičtějším, které jste v této komiksové sérii zatím potkali.
Kirkman osmým dílem dává Živým mrtvým nový impuls. Impuls vítaný, možná trochu očekávaný, ale o nic méně překvapující. A o nic méně příjemný.
Příběhem provází osvědčená kresba Charlieho Adlara se stínováním Cliffa Rathburna, na které jsou už fanoušci oživlých mrtvol zvyklí. Nic tak nebude bránit ve zhltnutí dalšího dílo tohoto zombie spektáklu. Tentokrát je rozhodně na co se těšit.
Běžná sekce: